pondělí 30. září 2013

...a byla svatba!

A byla krásná!
Co krásná. NÁDHERNÁ!

Fotky možná ještě dnes. Nebo zítra.
Ale budou :).

pátek 27. září 2013

...svatebčani, svatebčánci

Tak Skřítky bychom měli. Ušila jsem velkého motýlka a velkou kytici, aby k sobě ladily:).
 Dokonce i malá Skřítková má plínky v barvě.
Tu jsou botky pro malou a velkou.
Ale protože je svatba ve stodole, tak po obřadu asi vyměníme botky za sněhule:).
.
Jen já si pořád nevím rady. Modré ani hnědé šaty jsem nesehnala takové, aby se mi prostě líbily...
Třetí jsou sice hnědé, ale už jsem je zavrhla.
Nejvíc vedou ty prostřední. Ale někam si prostě chci mermomocí prosadit tu mašli:-D. 
Tak nevím...Rychle raďte:-)!

čtvrtek 26. září 2013

...na první novomanželskou

Velký talíř na první společnou novomanželskou polívku.
A hrnečky na první novomanželské kafíčko. Třeba ke svatební dortu.
Nebo až na první společný novomanželský ranní šálek čaje.
(Čerstvě nakresleno, proto srdíčko ještě nezaschnuto.)

středa 25. září 2013

...další troška

Koule svatební.
Návodů je všude možně plno. Na youtube. Nebo třeba tu.
Pár jsem jich rozbalila na zkoušku. Zbytek až na místě.

pondělí 23. září 2013

...první podzimní

A hned fučel ten správný vítr na pouštění draka.
To bylo něco pro mne. Vytáhla jsem velkého barevného, ještě z dob studií v Hradci.
Protože ten lítá úplně nejlíp a nejvýš. Doma vyrobený nikdy takhle nelítal.
Skřítek dostal od babičky nového "šipkouna". Toho svého totiž nikomu nedám. 
Dokonce ani svým dětem. Ten je prostě můj.
Taky rádi pouštíte? Protože podzim bez draka, to není ono!

neděle 22. září 2013

...tak trochu kulturně

Jsme se měli v sobotu. 
Navštívili jsme naši matičku Prahu. Malá Skřítková poprvé.
Chtěla jsem stihnout výstavu Jana Zrzavého, která je v Loretě do konce září.
(Třetí, čtvrtý obrázek odtud) a více o výstavě taky tady.
Oba Skřítci se chovali ukázněně, takže se těšíme na další kulturní zážitky s nimi.

Prošli jsme se k Hradu. Vždycky jsem si tam připadala tak vlastenecky a dmula se pýchou. 
A teď to není tak nějak ono. Protože...
Navíc jsme na Hradčanském náměstí potkali tři svatby. Dvě z toho byly ruské.
A pak mě dorazily ty plakáty.
 
S těžkým srdcem jsem (jen) prošla okolo mojí nejoblíbenější pražské pivnice U Černého vola.  
Je to putyka čtvrté cenové kategorie, zahulená, číšnici nerudní, ale já to tam prostě miluju. 
Mají tu řezanýho Kozla jako křen a ty nejlepší topinky s nivou a feferonkou. Jo! 
Chodil sem můj táta před třiceti lety, když byl na Strahově na koleji a je to tam od těch dob pořád stejný.
 Jak se píše v Proti šedi - komisař Ledvina by měl radost:).
Před lety jsem se dokonce připojila k petici, když hrozilo,
 že se díky ukončení smlouvy hospoda změní v další tuctovku pro cizince.
Naštěstí nezměnila. Je to pořád ta samá putyka U Vola.
Znáte to tam, patříte taky mezi štamgasty? Jestli ne, tak zajděte - je hned naproti Loretě.

čtvrtek 19. září 2013

...aby i to štěstí měli

Lásku už mají. Proto se berou!

Další moje svatební tvoření.
Tentokrát kornoutky na rýži (či sušená kvítka). 
Pro štěstí!

Výroba je jednoduchá. Cukrářské krajkové papíry pod dorty rozstřihnu v půli. 
Stočím do kornoutku. Vystřihnu na každý kornoutek dvě srdíčka (jedno větší, druhé menší).
Sešiju sešívačkou přes jedno srdíčko. Druhé menší přelepím přes sešitý cvoček. A je to.
A díky Vám dnes dorazila kulatá raznice, tak jdu na další řetězy.

středa 18. září 2013

...sourozenecké

Ani nevíte, jak jsem se bála toho, jak velký Skřítek přijme svoji malou ségru. 
Když mi chodil hladit do nemocnice těhu břicho (kde jsem s malou Skřítkovou v bříšku dlouho ležela), 
tak jsem se v duchu raději připravovala na to, že po porodu může mezi Skřítky nastat boj. 
Boj o jeho místo. Boj o místo, které malý Skřítek konečně získal.
Blízkých tet a strejdů poznal za svůj krátký život sice hodně. 
Ale dvě nejbližší osoby - mámu a tátu měl v té době jen krátce.

A ejhle. Malá Skřítková se vyloupla na svět a nic dramatického se nedělo.
 /Pokud teda nepočítám ten mateřský kolotoč. Však chápete. 
I když druhé dítko, začátky pro mě byly úplně nové.../
V porodnici se jí nemohl nabažit. Po příchodu domů prohlásil: "konečně doma...".
A já si pořád říkala, tak teď už začne žárlit. Teď už se mě zeptá, kdy ji vrátíme. A nic.
On ji miluje!! /Na té první fotce je to asi dost jasné, ne:)?/.
.
Nedávno se mě dokonce zeptal: "Maminko, co by se stalo, kdybys měla v bříšku ještě jedno miminko?"
Já zaražená, že už je to tady, na to říkám: "No nic, měli bychom další miminko. Proč se na to ptáš?"
"No, že bych chtěl."
"A chtěl bys raději holčičku nebo chlapečka?"
"Já bych chtěl ještě holčičku i chlapečka!!!"
Tak to vidíte. 

Proto se snažím nemalovat si tu naši budoucnost tak zle. V hlavě se mi občas melou příběhy rodin, u kterých osvojení "nedopadlo dobře" jak se říká. Ale co kdyby to jinak dopadlo pro ty děti ještě hůř?
Teď je nám krásně. /Nepočítám sem tam nějakou rošťárnu, je to přece kluk./
A co bude za pár let se uvidí...


úterý 17. září 2013

...už se to chystá

Jůů. Já se tak těším.
Tvořím, stříhám, šiju. Potřebovala bych velkou kulatou raznici. 
Nikde jsem ji ale neobjevila. Netušíte, kde by se dala sehnat/objednat/?

Při psaní jmenovek jsem vzpomínala na přípravu naší svatby
Přijde mi to jako včera. Ten čas tak strašně letí...
My měli červeno žlutou. Tahle bude modro hnědá.
Je zajímavý, jak se mi mění oblíbené barvy. Červenou a žlutou bych si teď už asi nevybrala. 
A přesto jsem moc ráda, že naše svatba byla zrovna taková. 
Protože v tom našem propršelém svatební dni tyhle barvy všechno krásně rozjasnily.

No a na tuhle svatbu prostě pršet nebude a nebude. Tak:).

úterý 10. září 2013

...loučení se svobodou v parku národním

Jak už jsem psala. Další svatba se blíží. 
Svobodné, i zadané, avšak bezdětné užívaly a zapíjely celý víkend. A já nemohla taky chybět. 
Alespoň na chviličku! S celou svou Skřítčí rodinkou jsme se k loučení připojili.
A vyrazili jsme na Mariinu a Vilemíninu vyhlídku.
Byla neděle. Bylo krásně.
I když malá Skřítková (v tom dusnu nahoru do skal) se pěkně pronesla. 
Ale jsme přece holky hory milující a ty výhledy za to stály!

A ještě pár oblíbených nosících. S mojí sladkou muchomůrkou.


čtvrtek 5. září 2013

...první mrkvička


Celé dopoledne jsem hledala zbytky látek a vyráběla bryndáčky. 
Malá Skřítková totiž slaví půl roku. 
A místo dortu ji čekala první kašička. Mrkvová! Ze zahrádky. 
Čekala jsem krajní odpor a plivance. Ale byla to mňamka!

Určitě k lepšímu chutnání dopomohly nové slintáčky/bryndáčky/prasáčky podle parádního
 návodu od Madamae Coquette. Díky Lolince a její mamince!
 (I když ten froťák mě pěkně pozlobil. Musím holt trénovat a trénovat.)

Takže radost byla dvojitá. 
Z toho, že jsem se konečně dostala po dlouhé době ke stroji. 
A z toho, jak naší malé Skřítkové chutná!



středa 4. září 2013

...švestky s mákem

  
Švestkové muffiny od Hanky Michopulu. Recept tady.
(Těsto jsem dávala do silikonových formiček, bez pečícího papíru. Přesně vystačilo na 18.)
Asi budu nutně brzy potřebovat nějakou kuchařku od ní. Zpátky domů má sice vyprodáno. Ale Recepty z farmářského trhu by se taky tuze hodily. Navíc když nemusím ani chodit na trh a stačí vyjít na zahradu...

A zase musím připomenout - na čt 1 v Sama doma  Dita P. o svém novém pořadu. Bude mít 16 dílů prý :).
Díky Kakaové kočičce za upozornění.

...pro ty její oči

A nejen pro ně.
 ♥

pondělí 2. září 2013

...7 družiček + 1 nevěsta

= 8
Tak tohle jsou moje holky. Moje duše. Moje družičky. Teď už vlastně i naše tetičky.
Jak už jsem tu jednou psala - je nás osm.
Osm na život. Osm na lásku. Osm i na naše trápení. 
Někdy člověk nepotká blízkou duši za celý život. My máme obrovské štěstí. 
A to, že se máme. Máme jedna druhou, třetí, čtvrtou...
Alenko
Aničko
Evičko
Ivetko
Janičko
Markétko
Pavlínko
díky!

Svatební kytice padla těsně vedle. A já předávám pomyslnou štafetu Ivetce:).
A moc se těším na další (brzkou) veselku!