pátek 30. prosince 2011

...vzpomínka na Václava Havla

"...a ještě jeden pocit tu musím na závěr říct, jsem si každým dnem jistější, že by vůbec neškodilo, kdybychom udělali něco pro to, aby tu a tam přeci jen zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí."
Václav Havel



sobota 3. prosince 2011

...dušičková







...čas adventní


...
Hvězdy vidíme ještě dlouho poté, co vyhasly, protože jejich původní světlo je stále na cestě k nám. Také každé tajemství si často uchovává něco z tepla a naděje pro ty, kteří už nedokážou věřit. Proto lze také říci, že advent je časem, v němž se mobilizuje dobro, které už bylo skoro zapomenuto, probouzí se ochota myslet na druhé a dobro jim prokazovat.

Ochota otevřít se tajemné Přítomnosti, pomalu ji přijímat, dovolit jí, aby do mě mohla pronikat, to je to, co se děje v adventu – první záblesky světla v ještě tolik temné noci. Až se nám podaří sestoupit z trůnu své namyšlenosti, stane se to, o čem v Bibli žalmista říká, že srdce se pozvedne, nabere výšku a skrytá Boží přítomnost začne pronikat hlouběji do našeho zmateného života.
Advent není žádný náhlý div či zázrak.
Bůh s námi jedná zcela lidsky,
krok za krokem nás vede a čeká na nás.
Dny adventu se podobají
tichému klepání na naše nitra,
abychom se odvážili
hledat tajemnou Boží přítomnost,
která jediná může člověka opravdu osvobodit.

(z http://www.vira.cz/)